Technologický inovační institut dokončil sondu pro přistání na asteroidu v rámci přelomové emirátské mise do pásu asteroidů

V rámci mise, která je svého druhu první, proletí sonda institutu TII na palubě sondy MBR Explorer kolem šesti asteroidů v hlavním pásu asteroidů, než přistane na asteroidu 269 Justitia, který se tak stane teprve sedmým asteroidem v historii, jehož povrch navštíví sonda.

Sonda byla navržena, vyrobena a testována v Abú Zabí a představuje jediný náklad mise určený k oddělení od mateřské sondy; v okolí asteroidu Justitia i na jeho povrchu bude pracovat zcela autonomně.

Asteroid 269 Justitia podle předpokladů vznikl v dávném Kuiperově pásu na okraji Sluneční soustavy a může uchovávat stopy, které pomohou objasnit, jak se voda a organické látky rozšířily během vzniku planet.

Podívejte se na hlavní film o misi EMA zde.

ABÚ ZABÍ, Spojené arabské emiráty--(BUSINESS WIRE)--Technologický inovační institut (TII) představil sondu vyvinutou ve Spojených arabských emirátech pro emirátskou misi do pásu asteroidů (EMA). Sonda se brzy vydá do amerického Colorada, kde bude provedena její závěrečná integrace s kosmickou sondou MBR Explorer před plánovaným startem v roce 2028. V rámci historicky první mise svého druhu bude sonda institutu TII pořizovat snímky dvou planet a sedmi asteroidů – proletí kolem šesti asteroidů v hlavním pásu a svou cestu završí setkáním se sedmým asteroidem 269 Justitia a přistáním na jeho povrchu. Pokud bude přistání úspěšné, stane se Justitia teprve sedmým asteroidem v historii, na jehož povrch sonda dosáhne.

Sonda vyvinutá institutem TII byla od začátku do konce navržena, vyrobena a testována v Abú Zabí jeho Centrem pro výzkum pohonů a vesmíru ve spolupráci s Vesmírnou agenturou SAE, společností HEX20, Univerzitou Khalífy a Národním centrem pro kosmickou vědu a technologie Univerzity SAE. Je jediným nákladem mise určeným k oddělení od mateřské sondy. Od sondy MBR Explorer se oddělí, aby se dotkla povrchu asteroidu Justitia, který představuje nejvzdálenější cíl mise, a v hlubokém vesmíru bude fungovat zcela autonomně. Bude pořizovat snímky z malé vzdálenosti a zkoumat povrch, aby přinesla nové poznatky o jeho složení a fyzikálních vlastnostech. Předpokládá se, že asteroid 269 Justitia vznikl v Kuiperově pásu a během raných fází formování Sluneční soustavy se přesunul do hlavního pásu asteroidů.

Jeho Excelence Faisal Al Bannai, generální tajemník Rady pro výzkum pokročilých technologií, vládního orgánu Abú Zabí, který dohlíží na institut TII, a člen Nejvyšší vesmírné rady SAE, uvedl: „Pokud chcete vybudovat skutečně významné technologické kapacity, musíte se pustit do problému, který vás donutí posunout své možnosti dál. V případě této mise to znamená sondu, která se musí sama rozhodovat a fungovat bez zásahů člověka v hlubokém vesmíru. A naše týmy tuto technologii vyvinuly zde ve Spojených arabských emirátech. Samotná mise nás teprve čeká, ale už nyní jsme rozšířili své schopnosti v oblasti toho, co dokážeme vyrobit. Takto se budují vlastní technologické kapacity. Vyřešíme obtížný problém a poté se zaměříme na ještě větší výzvu.“

Asteroid 269 Justitia patří mezi nejčervenější tělesa, která kdy byla v hlavním pásu asteroidů pozorována. Jeho spektrum se více podobá objektům v Kuiperově pásu za Neptunem než okolním asteroidům. To naznačuje, že mohl vzniknout v chladných vnějších oblastech Sluneční soustavy, za hranicí, za níž metan a methanol zamrzají, a v rané historii Sluneční soustavy se poté přesunul blíže ke Slunci na svou současnou oběžnou dráhu v hlavním pásu asteroidů. Předpokládá se, že jeho povrch pokrývá složitý organický materiál vzniklý působením záření na tento led. Dosažení takového tělesa bez nutnosti absolvovat desetiletou cestu přímo do Kuiperova pásu umožní mezinárodní vědecké komunitě zkoumat materiál, který by jinak byl prakticky nedostupný, a získat důkazy o tom, jak se voda a těkavé látky rozložily během vzniku planet.

Dr. Najwa Aarajová, generální ředitelka institutu TII, uvedla: „Sonda EMA dokládá, co je možné, když se pokročilý výzkum promění v technické řešení připravené pro skutečnou vesmírnou misi. Naše týmy v institutu TII vyvinuly systém navržený tak, aby odolal extrémním podmínkám, pracoval s mimořádnou přesností a přinesl významné vědecké poznatky miliardy kilometrů od Země. Mise odráží nejen vysokou úroveň našich odborníků, ale také rozsah vědeckých a technických kapacit, které SAE vybudovaly, aby mohly přispívat k některým z nejambicióznějších vesmírných misí na světě.“

Kosmická sonda MBR Explorer urazí během osmi let přibližně 5 miliard kilometrů. Využije gravitační manévry u Venuše, Země a Marsu a uskuteční blízká setkání se šesti asteroidy, než dorazí k asteroidu 269 Justitia. Start sondy z Japonska je naplánován na březen 2028 v úzkém třítýdenním časovém okně, které odpovídá podmínkám pro meziplanetární let. Protože samotná kosmická sonda nemůže bezpečně přiletět do vzdálenosti několika kilometrů od povrchu, sonda určená k přistání se oddělí, dotkne se povrchu a pořídí nejdetailnější pozorování celé mise.

Dr. Elias Tsoutsanis, hlavní výzkumník Centra pro výzkum pohonů a vesmíru institutu TII,uvedl: „Technickou výzvou není pouze dosažení asteroidu Justitia, ale také zajištění toho, aby sonda přežila osmiletou cestu a v rozhodující chvíli stále fungovala s požadovanou přesností. Každá součást – od hardwaru a tepelného řešení až po palubní software – byla navržena a testována s ohledem na toto závěrečné setkání.“

Sonda bude po celou dobu mise fungovat zcela autonomně a po startu nebude přijímat žádné příkazy ze Země ani z kosmické sondy MBR Explorer. Její palubní software určuje, kdy se mají pořizovat snímky, kolik snímků se má pořídit a které z nich stojí za uchování. Tato schopnost vychází z digitální procesní jednotky navržené a vyvinuté institutem TII – desky, která zajišťuje zpracování dat, výběr snímků a správu napájení sondy. Sonda nezačne pořizovat snímky až po dosažení asteroidu Justitia; snímkuje už během letu společně s ostatními přístroji na palubě kosmické sondy a data odesílá přibližně v šestiměsíčních intervalech. Dvě kamery, jedna širokoúhlá a druhá s úzkým zorným polem, pořizují jak kontextové snímky, tak data ve vysokém rozlišení.

Dr. Anton Ivanov, hlavní řešitel projektu a výkonný ředitel Centra pro výzkum pohonů a vesmíru institutu TII, uvedl: „Tato sonda se vyznačuje mírou samostatnosti, kterou se podařilo zabudovat do tak kompaktního systému. Po oddělení musí sama snímat okolí, rozhodovat se a fungovat daleko od Země. Program také pomohl vyškolit emirátské inženýry a posílit pokročilé schopnosti potřebné k vybudování globálně konkurenceschopného ekosystému vesmírných technologií ve Spojených arabských emirátech.“

Po příletu stráví kosmická sonda MBR přibližně sedm měsíců na oběžné dráze kolem asteroidu Justitia. Nejprve se bude pohybovat ve výšce 250 kilometrů a poté postupně sestoupí na nižší oběžné dráhy. Sonda určená k přistání se oddělí během průletu v malé výšce na začátku roku 2036, následně sestoupí k povrchu a dotkne se ho. Přitom bude nepřetržitě pořizovat snímky a odesílat je kosmické sondě na oběžné dráze nad ní. Následné snímky umožní vědcům zkoumat materiál pod povrchovou vrstvou, který nelze charakterizovat pouze z oběžné dráhy.

Mise EMA je druhou meziplanetární misí SAE a první, u níž byla kosmická sonda navržena, technicky vyvinuta, sestavena a testována přímo v zemi. Mise je součástí širšího národního závazku podporovat tento sektor. V květnu 2026 schválila Nejvyšší vesmírná rada program mezinárodní vesmírné spolupráce v hodnotě 1 miliardy AED, jehož cílem je propojit výzkumné instituce SAE s mezinárodními partnery, lokalizovat pokročilé vesmírné technologie a rozvíjet odborné kapacity občanů SAE v souladu s Národní vesmírnou strategií 2031.

Další informace naleznete na webových stránkách www.tii.ae

Zdroj: AETOSWire

Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy.